Vyčerpané nadledvinky nebo špatně živené mitochondrie?

Nadledvinky a mitochondrie – dvě struktury, které se na první pohled zdají být od sebe velmi vzdálené, přitom jsou v přímém dialogu. Pokud nejsou mitochondrie dobře vyživeny, objevuje se chronická únava a mnoho dalších symptomů, které se často překrývají s tzv. adrenální únavou. Jak ale poznat, co je příčina a co je jen důsledek?

Nadledvinky – dobrý sluha, zlý pán

Nadledvinky a hormony, které produkují, jsou takovým dobrým sluhou a zlým pánem. V průběhu naší evoluce nám pomáhaly přežít a doslova zachraňovaly život. Nyní nám ho často ztěžují či dokonce zkracují. Společným jmenovatelem je pochopitelně stres – obranná reakce organismu na vnější podnět.

Jistě jste někdy slyšeli pojem „Bojuj, nebo uteč!". K tomu, aby byl organismus schopen boje nebo útěku, je potřeba mobilizace síly, a o tu se postarají právě hormony nadledvinek. Vyloučí se katecholaminy (adrenalin a noradrenalin), dojde ke zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku, zrychlenému dýchání, zvýšenému prokrvení svalů – tedy vše potřebné k boji či útěku. Super, když našeho prapředka napadl tygr. Bohužel dost na nic při konfliktu se šéfem, kdy se vyplaví stejné hormony, ale vy nemůžete ani utéct, ani tasit pravačku.

Stresové reakce řídí dvě osy: méně známá SAM (sympato-adreno-medulární – okamžitá mobilizace, zajistí vyloučení katecholaminů z dřeně nadledvin) a známější HPA (hypotalamo-pituitárně-adrenální – vyloučení kortizolu z kůry nadledvin, hormonální, pomalejší nástup, ale delší trvání). HPA by měla také zajistit, aby osa SAM byla aktivní jen po nezbytně nutnou dobu a „hodila nás zpátky do klidu".

Evoluce nepočítala s tím, že od dětství budeme skládat zkoušky, mít šéfa v práci, platit složenky, cestovat na velké vzdálenosti a zažívat každodenní a trvalý stres. Naše těla jsou kvůli tomu zaplavena adrenalinem a noradrenalinem. Kůra nadledvinek nestíhá tento stav vyrovnávat – a to je to, co nazýváme adrenálním vyčerpáním, únavou nadledvin.

Příznaky adrenální únavy

Projevy tohoto stavu jsou velmi pestré. Nejčastěji se jedná o:

• neustálá únava přestože spíte i více než 8 hodin denně
• ranní neosvěžení, těžké vstávání
• večer naopak problémy usnout
• úzkosti, deprese a náhlé panické stavy
• ukládání tuku v oblasti břicha a přibývání na váze
• potřeba kofeinu a dalších stimulantů
• snížení imunity

Z dlouhodobého hlediska pak dochází k trvalému zvýšení krevního tlaku, negativnímu ovlivnění štítné žlázy a pohlavních hormonů (u žen problémy s menses a otěhotněním, u mužů ke snížení libida a potence), problémům se soustředěním a pamětí, zvýšenému riziku Alzheimerovy choroby a chronickému zánětu se všemi známými důsledky.

Nadledvinky, nebo mitochondrie?

Bylo by krátkozraké a velmi zkratkovité za vším vidět jen nadledvinky. I mezi lékaři tzv. funkční medicíny nepanuje úplná shoda. Například Dr. Sarah Myhill se u dlouhodobé únavy více přiklání k vyčerpání mitochondrií než nadledvinek. Napsala úžasnou knihu „Diagnóza a léčba syndromu chronické únavy a myalgické encefalitidy: Jsou to mitochondrie, nikoli hypochondrie". S tím se chronicky unavení pacienti setkávají často – že jsou považováni za hypochondry.

Já osobně vidím obě příčiny jako stejně důležité. Jen je třeba u každého klienta odhalit, která je primární, a pak zvolit správný postup k nápravě. U mitochondrií nemusí jít jen o jejich podvýživu – často jim ubližují i chronické infekce (nejčastěji EB virem, ale vliv může mít i chronická borelióza, herpesviry atd.). Dr. Myhill je nazývá „imunologickou dírou, kudy utíká energie". Roli mohou hrát i některé léky (např. statiny či některá antidepresiva blokují tvorbu koenzymu Q10).

Jak podpořit mitochondrie

Je třeba identifikovat příčinu a pak zvolit jasně cílený postup terapie. Základem je vždy:

• doplňky stravy cílené na mitochondriální funkci (CoQ10, B-komplex, hořčík, L-karnitin)
• byliny s adaptogenní a protizánětlivou funkcí
• úprava stravy – důraz na vysokou nutriční hustotu
• úprava životního stylu (spánek, pohyb, stres)
• v případě chronických infekcí jejich cílené řešení
• práce se střevem – zhojení propustnosti a obnova mikrobiomu

Jak podpořit nadledvinky

I zde bude důležitá výživa. Hlavně doplňování kvalitního hořčíku, vitamínů B5, B6 a C a naopak vyloučení stimulantů. Specifickou skupinou jsou pak tzv. adaptogeny – skupina bylin s přímým vlivem na HPA osu. Mezi asi nejznámější patří ženšen, ašwaganda či tulsi.

Každý jsme samozřejmě jinak odolný a máme jiné kompenzační mechanismy. Někdo režim „bojuj nebo uteč" řeší pravidelným sportem – jedna studie prokázala, že 30 minut běhu denně je při snižování krevního tlaku efektivnější než léčba pomocí léků. Asi chápete proč.

Závěr

Chronická únava a syndrom vyhoření není slabost ani lenost. Je to biologická odpověď těla, které dostalo více podnětů, než bylo evoluci schopno zvládnout. Ať už jde primárně o nadledvinky nebo mitochondrie, výsledek je stejný: tělo šetří energií a posílá jasný signál, že je čas zpomalit a dát mu podmínky pro regeneraci.

Krásné dny a fungující mitochondrie i nadledvinky.